Únor 2008

Kontakty

29. února 2008 v 10:30 Kontakt
Adresa : Restaurace U Adama
Karlštejn 61
267 18
telefon : +420 775 361 008
+420 311 681 246




Návod

29. února 2008 v 10:18 | Heart queen
Zde nás najdete:
- Vystoupíte z vlaku na stanici Karlštejn,
- Dáte se doprava,
- Projdete okolo dvou hospůdek a u Hospody u Švejka se dáte doleva,
- Přejdete přes most,
- Zahnete doprava,
- Narazíte na dvě odbočky, odbočíte do té nalevo,
- Dále pokračujete směrem vzhůru,
- Je to předposlední restaurace po pravé straně
těšíme se na Vás...

Zajímavosti

29. února 2008 v 9:16 | Heart queen |  Historie Karlštejna

Zajímavosti

Karlštejn je jako víno. Léta mu nic neubrala na kráse, ba právě naopak. Vyzrál v majestátnou kulturní památku, která ve svých zdech každý rok vítá statisíce návštěvníků. S jeho barvitou historií je spjato mnoho jmen, titulů, věcí a názvů; vyberme jen to nejzajímavější.

Země Koruny české

Středověké označení našich zemí, které známe z gymnaziálních lavic, vzniklo v témže roce, v němž byl založen Karlštejn. Česko bylo tenkrát na vrcholu slávy. Zasloužil se o to jedenáctý český král, král lombardský a arelátský, císař římský a hrabě lucemburský, náš Otec vlasti - Karel IV. Byl to panovník vzdělaný a moudrý; uměl německy, francouzsky, latinsky, italsky a (poté, co se vrátil od francouzského dvora, kam byl poslán na výchovu) i česky. Nechal postavit katedrálu sv. Víta a Kamenný most, dal vzniknout Novému městu pražskému a založil Karlovu Univerzitu. Potud nás to ve školách všechno učili bezchybně :) Avšak není tak docela pravda, že byl Karel IV. mírumilovné povahy a nevedl žádnou válku. Miloval rytířské zápasy a turnaje a účastnil se jich i poté, co ho za "chování neodpovídající královské důstojnosti" pokáral papež. Buď jak buď, zemím Koruny české se po jeho smrti už nikdy nevedlo tak dobře.

Čtveřice Karlových manželek

Karel IV. byl na svou dobu vysoký, měřil celých 173 cm. Měl svalnatou, robustní postavu, takže připočteme-li fakt, že ve svých rukách soustředil moc nad celou Svatou říší římskou, není divu, že po něm ženy šílely. Měl celkem čtyři manželky, z nichž se nejvíce proslavila Alžběta Pomořanská. Byla prý neobyčejně silná a železné pruty dovedla ohýbat holýma rukama. O tom, jak měla svého muže ráda, vypráví Jaroslav Vrchlický ve veselohře Noc na Karlštejně. Nemůžeme mít králi za zlé, že se tak rychle po smrti jedné manželky vždy oženil znovu. Tenkrát šlo o moudrý politický tah: což není lepší dostat nová území věnem, než kvůli nim vést svůj lid do války?!

Koruna sv. Václava

Karel IV. se stal českým králem po smrti svého otce Jana Lucemburského. V roce 1347 byl korunován spolu s první manželkou Blankou z Valois. Pro tuto příležitost nechal vyrobit královskou Svatováclavskou korunu. Ta pobyla nějakou dobu na Karlštejně, dnes je v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Sedm představitelů veřejného života České republiky má po jednom klíči ke komnatě, ve které je uložena. Někteří z nich musí k otevření zámku pokleknout. Koruna je vyrobena z čtyřiadvaceti karátového zlata a váží půl třetího kila. Zdobí ji devatenáct safírů, čtyřiačtyřicet spinelů, rubín, třicet smaragdů a dvacet perel. I kdyby byl klenot prodejný, cenu by vám nevypočítali. Historická hodnota zdaleka převyšuje práci středověkých zlatníků s materiálem dohromady. Vyčíslitelná je cena repliky, uložené v karlštejnské klenotnici - přes milion korun.

Otevírací doba Karlštejna

29. února 2008 v 9:14 | Heart queen |  Historie Karlštejna

Otevírací doba

měsícoddo*polední přestávkaotevírací dny
leden9:0015:0012:00 - 13:00denně do 6.1
únor------------
březen9:0015:0012:00 - 13:00út - ne;
výjimka: na Velikonoce (24.3. 2008) otevřeno,
zavřeno v út 25.3. 2008
duben9:0016:0012:00 - 13:00út - ne
květen9:0017:0012:00 - 12:30út - ne
červen9:0017:0012:00 - 12:30út - ne
červenec9:0018:0012:00 - 12:30út - ne
srpen9:0018:0012:00 - 12:30út - ne
září9:0017:0012:00 - 12:30út - ne
říjen9:0016:0012:00 - 13:00út - ne
listopad9:0015:0012:00 - 13:00út - ne od 1.11. do 9.11. 2008
prosinec9:0015:0012:00 - 13:00denně od 13. 12 do 31. 12. 2008, zavřeno 24. a 25. prosince 2008
*začátek poslední prohlídky
V období od 7. 1. do 29. 2. a od 10. 11. do 12. 12. 2008 je hrad pro veřejnost úplně UZAVŘEN!
Uvedená otevírací doba platí pro I. okruh.
II. okruh s Kaplí sv. Kříže je zpřístupněn od 1.6. do 31.10. 2008.

Historie Karlštejna

29. února 2008 v 9:11 | Heart queen |  Historie Karlštejna

Historie hradu

Z majestátného, vrcholně gotického hradu čiší, že ho dal postavit pravověrný křesťan. Jeho stupňovité uspořádání symbolizuje jeruzalémskou Svatou horu s chrámem na vrcholu. Středověká kosmografie považovala Jeruzalém za střed světa, tak snad Karel IV. chtěl, aby se Karlštejn stal středem Svaté říše římské.

Klenotnice Svaté říše

Rok 1348 se do českých dějin vepsal opravdu významně. Tehdy zřídil Karel IV. pražskou univerzitu, založil Nové město pražské a nechal vybudovat Karlštejn. Základní kámen pokládal při břehu Berounky arcibiskup Arnošt z Pardubic za nebývalé slávy. Stavba žádného jiného hradu prý nebyla zahájena tak slavnostně. Však byl také Karlštejn vystavěn k mimořádnému účelu - uschování korunovačních klenotů Svaté říše římské a svatých relikvií.

Pouť k symbolům věčné spásy

Karlštejn se vypínal (a vypíná) na skále v několika patrech, přičemž poklad byl umístěn nejvýše - v kapli sv. Kříže ve Velké věži. Poutníci, kteří ho chtěli vidět, museli projít svatyněmi v císařském paláci a Mariánské věži. Nejnižší "patro" hradu tvoří Studniční věž se studnou. Na ní je nejzajímavější to, že vlastně žádnou studnou není. Kutnohorští havíři provrtali skálu téměř 80 metrů hluboko, ale na vodu nenarazili. Spojili tedy jámu s nedalekým potokem a shromažďovali vodu do cisterny. O tom věděli po celá staletí jen král a purkrabí - v době obléhání hradu by totiž nebylo nic snadnějšího, než koryto potoka odklonit nebo (a to by bylo ještě efektivnější) vodu otrávit. Povídá se, že z důvodu bezpečnosti byli popraveni všichni dělníci, kteří na kanálu pracovali.

Bitvy za korunovační klenoty

Do roku 1421 žili na Karlštejně králové a hrad vzkvétal. Nějakou dobu tu byly uschovány říšské korunovační klenoty spolu s českými. Ale pak nechal bratr Václava IV. Zikmund římský poklad odvézt a česká koruna jej následovala na počátku třicetileté války. Ukázalo se, že strach o bezpečnost klenotů byl nemístný. Husiti obleželi všechny vršky kolem Karlštejna a vrhali sem kameny, sudy s hořící smůlou i fekáliemi, ale nedostali se ani na nádvoří. Švédové prorazili k Velké věži, ale její opevnění neprolomili. Výzdoba kaple sv. Kříže utrpěla spíš kvůli obráncům než nepřátelům. Vojáci odsud odcizili spoustu cenností, aby si zajistili přísun zásob do hradu.

Lesk a bída karlštejnských zdí

Karlštejn se na konci 15. století dočkal gotických úprav, později ho ozdobila řada renesančních prvků. Avšak od roku 1619, kdy byly české korunovační klenoty odvezeny pryč, začala stavba chátrat. Poklad putoval do Vídně, aby se v roce 1867 vrátil na původní místo, kde byla Svatováclavská koruna uložena - do katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Královna Eleonora Karlštejn zastavila a ve druhé polovině 17. století už některé jeho prostory hrozily zřícením. Nějaký čas tu byla sýpka a skladiště. Zájem o kulturní památku se vrátil až v období romantismu.

Hradní obrození

Na konci 18. století se o chátrající hrad s tajemnou atmosférou začali zajímat umělci. Snad na jejich popud sem v roce 1812 přijel císař František I. S velkolepou rekonstrukcí se ale začalo až o čtyřiasedmdesát let později. Vedl ji Josef Mocker v duchu purismu, což znamená, že se snažil obnovit původní gotický vzhled hradu na úkor všech - i těch povedených - pozdějších přestaveb a úprav. Karlštejn dostal nové střechy a s nimi dnešní charakteristický ráz.